Lekce 4 | autor: Zuzana de Korver

Ochranné známky

Slovo úvodem

Kdyby nebyly ochranné známky, život kolem nás by byl fádní. Všechny výrobky by pravděpodobně měly obdobný obal obsahující pouze druhové označení výrobků. Zákazník by si v obchodě prostě nevybíral. Do košíku by si ukládal zboží pouze podle druhu jako například olej, cukr, máslo a salám.

Ochranné známky tedy slouží k tomu, aby odlišovaly výrobky jednoho výrobce od výrobků jiného výrobce. Pokud zůstaneme u prostého nakupování potravin, spotřebitel si díky ochranným známkám může vybrat tavený sýr Apetito [1]

nebo tavený sýr Veselá kráva [2].

Ochranné známky však neslouží pouze k odlišení výrobků, ale odlišují se jimi taky služby, které jsou poskytovány na trhu různými subjekty. Jako příklad si můžeme uvést služby telefonních operátorů T-mobile [3] a O2 [4]

Pomocí ochranné známky subjekty identifikují samy sebe, své výrobky a služby a tím se pro zákazníky odlišují od ostatních, kteří na trh přinášejí stejné nebo podobné výrobky a služby.

Ochranná známka - co to je?

Ochranné známky řadíme pod pojem průmyslová práva. Průmyslovým právem rozumíme zejména ochranu výsledků technické tvůrčí činnosti (vynálezy a užitné vzory), předměty průmyslového designu (průmyslové vzory), jakož i práva na označení (ochranné známky a označení původu) a další.

Právní předpis, který vše o ochranných známkách upravuje, je zákon o ochranných známkách [6].

Co může být ochrannou známkou?

Ochranná známka by měla být originální a snadno zapamatovatelná. Ochrannou známkou mohou být číslice, písmena, slova, slogany, kresby, obrázky, tvar výrobku nebo jeho obal, loga, barvy. Ochrannou známkou mohou být rovněž kombinace shora uvedeného např. číslic a slov nebo písmen.

Kromě slovních ochranných známek může být ochranná známka přihlášena (dle volby toho, kdo jí chce zapsat), jako černobílá nebo barevná.

Aby se tedy označení mohlo stát ochrannou známkou, musí být za prvé graficky znázornitelné. Označení lze graficky znázornit, pokud ho můžeme zobrazit, nakreslit, napsat apod. Podmínka grafického znázornění je nezbytná k tomu, aby Úřad byl schopen zapsat takové označení do rejstříku ochranných známek (to je např. problém čichových či zvukových označení, které právě podmínku grafického znázornění zpravidla nesplňují).

Za druhé, označení se musí dostatečně lišit od ostatních, již zapsaných ochranných známek, které jsou zapsány pro stejné výrobky nebo služby. Pokud uvádíme, že se musí lišit dostatečně, znamená to zejména, že nestačí pozměnit značku od jiné pouze v detailech, je třeba ji navrhnout tak, aby se minimalizovalo nebezpečí záměny u spotřebitele.

Ochranná známka nemůže existovat sama o sobě, vždy je pevně spojena s konkrétním výrobkem nebo konkrétní službou, které jsou pod touto známkou poskytovány.

Ochranné známky (podle toho, jak vypadají) dělíme na slovní, slovní grafické, kombinované, obrazové, prostorové. Novějším druhem je ochranná známka tvořená pouze barvou nebo kombinací barev. V praxi se nejčastěji setkáváme s kombinovanou ochrannou známkou (tzv. logo)

Druhy ochranných známek

Kombinovaná ochranná známka

Kombinovaná ochranná známka je kombinací slovních a obrazových prvků. Kombinované ochranné známky v sobě zahrnují jak slovní označení, tak i obrázek (obrazový prvek), což má za následek výhodu z hlediska působivosti. Oba prvky by měly být kompozičně i obsahově vyvážené, měly by tvořit dokonalý celek. Jako příklad [7] můžeme uvést následující kombinovanou ochrannou známku:

Zobrazení této ochranné známky v databázi ochranných známek

Výhodou kombinované ochranné známky je, že může obsahovat i slovo, které je samo o sobě neschopné zápisu (např. označení druhu či obecné slovo). 

Takové slovo může být součásti kombinované ochranné známky za předpokladu, že ostatní prvky jsou originální a zajistí tak ochranné známce jako celku dostatečnou rozlišovací způsobilost. Jako příklad kombinované ochranné známky obsahující druhové označení (šunka), můžeme uvést následující ochrannou známku 

Zobrazení této ochranné známky v databázi ochranných známek

Ochrana takové kombinované ochranné známky se pak týká celého celku a nikoliv jednotlivých částí nebo slov.

Přihlašovatelům či subjektům na trhu se doporučuje, aby každý prvek kombinované ochranné známky byl chráněn zvlášť, tzn. že, vedle kombinované ochranné známky by mohla vzniknout i slovní, obrazová či další kombinovaná ochranná známka, tyto prvky však musí samostatně splňovat definici ochranné známky.

Jako příklad si můžeme uvést následující ochranné známky:

slovní OZ

PRIBINÁČEK

kombinovaná OZ barevná

obrazová OZ barevná

kombinovaná OZ barevná

kombinovaná OZ barevná

Slovní ochranná známka

Dalším druhem je slovní ochranná známka, která je tvořena například jménem (Petra), slovem (Žabka), písmeny (BMW), shlukem písmen/číslic (H9O) či skupinou slov apod. Slovo může pocházet z obecné slovní zásoby (Lučina) nebo může být fantazijní a uměle vytvořené (Kodak). Slovní ochranná známka neobsahuje žádnou grafickou úpravu či obrázek.

Pokud jde o schopnost takového označení se odlišit na trhu, slovní ochranná známka nesmí obsahovat či být tvořena slovy, která se běžně pro dané výrobky či služby používají, ať už se jedná o slova k určení druhu, nebo slova, která popisují výrobek nebo službu nebo jinak obecná slova. Ve vztahu k výrobku nebo službě nesmí být ochranná známka údajem popisným.

Jako příklad si můžeme uvést následující slovní ochrannou známku:

SAVO

Slovní grafická ochranná známka

Slovní ochranné známce ve zvláštním typu písma se přiřazuje pojem slovní grafická ochranná známce. Jedná se o ochranné známky, jejichž slovní prvek je zpracován v určitém grafickém písmu. Mezi nejslavnější zástupce slovní grafické známky je možno zařadit následující ochrannou známku

Obrazová ochranná známka

Nejstarší formou ochranné známky je označení obrazové. Je tvořeno obrázkem, kresbou, geometrickými tvary nebo jiným grafickým znázorněním, které neobsahuje žádné slova ani text. Obrazové známky tvoří vyobrazení jakéhokoliv druhu, tzn. kresby realistické, stylizované i abstraktní či pouhé grafické ornamenty. Obrazové označení musí být nejen rozlišitelné a zapamatovatelné, ale i vkusné a přitažlivé. Je třeba si uvědomit, že označení bude uplatňováno v různých materiálech a velikostech, proto by i po takové úpravě nemělo ztrácet svůj původní záměr.

Jako příklad je možno uvést následující obrazovou ochrannou známku:

Prostorová ochranná známka

Dalším druhem ochranné známky je známka prostorová. Je to takové označení, které je vyobrazeno ve 3D neboli trojrozměrně. Často se jedná o obal výrobku, lahev nebo flakon apod. Zákon o ochranných známkách uvádí jako jednu z absolutních podmínek pro udělení ochrany, že známka nesmí být tvořena výlučně tvarem [8]. Musí se tedy jednat o naprosto unikátní tvar propojen s dalšími prvky, a musí mít dostatečnou rozlišovací schopnost. Ta je při přihlašování takovéto známky posuzována z pohledu průměrného spotřebitele. Zda se jedná o běžný tvar, který je na trhu spojen s dalšími výrobky nebo službami a nevykazuje rozlišovací prvky nebo zda jde opravdu o tvar, který je průměrný spotřebitel schopen přiřadit k určitému výrobku určitého výrobce. Například láhev Mattoni či Coca Coly. Ty jsou originální a nezaměnitelné a vykazují dokonalou rozlišovací schopnost.

Barva jako ochranná známka

Jako ochrannou známku lze přihlásit samotnou barvu. Ochrana základních barev je problematická, protože musí zůstat dostupné každému. Existuje však možnost za splnění zákonných podmínek [9] ochrany specifických a neobvyklých odstínů barev pro konkrétní výrobky a služby (pozn. ochranná známka nemůže existovat sama o sobě, vždy je pevně spojena s konkrétním výrobkem nebo konkrétní službou, které jsou pod touto známkou poskytovány.) V přihlášce však musí být takovýto odstín přesně konkretizován dle vzorníku barev (např. PANTONE, CMYK, RAL).

Nejlepším příkladem barvy jako ochranné známky (lila barva - čokoláda Milka) je:

Černobílá a barevná ochranná známka

U kombinovaných i obrazových ochranných známek hraje důležitou roli i barva vyobrazení. Pokud je totiž v přihlášce ochranné známky dáno vyobrazení pouze v černobílé barvě, je takto vyobrazená ochranná známka chráněna pro jakékoliv barevné provedení. Naopak, když je vyobrazení v barevném provedení, vztahuje se ochrana pouze na takto barevně provedenou ochrannou známku.

Zákon o ochranných známkách stanovuje, které označení se nemohou stát ochrannou známkou a proč. Pokud si někdo podá přihlášku ochranné známky, která nesplňuje podmínky stanovené zákonem, ta je Úřadem zamítnuta.

Co nemůže být ochrannou známkou?

Co je třeba dále uvést, že existují označení, které do rejstříku ochranných známek zapsány být nesmějí. Označení, které má být do rejstříku zapsáno musí splňovat podmínky zápisné způsobilosti.

Obecné slovní spojení "zápisná způsobilost" znamená splnit nastavená kritéria (v našem případě zákonem stanovené podmínky pro udělení ochrany), na základě kterých pak dojde k udělení určitého oprávnění. V běžném životě třeba získání řidičského průkazu, v našem případě například "udělení" ochranné známky tj. její zápis do rejstříku.

Důvodů, které vedou k tomu, že ochranná známka není způsobilá zápisu do rejstříku OZ a ochrana je ji odmítnuta, existuje celá řada. V prvotní fázi řízení o zápisu ochranné známky je potřeba zjistit, zda nic nebrání případnému zápisu z veřejnoprávního hlediska. Na jedné straně řízení stojí přihlašovatel a na straně druhé Úřad, v České republice tedy Úřad průmyslového vlastnictví (ÚPV). Jeho úkolem je posouzení, zda přihlašované označení splňuje zákonem dané podmínky zápisné způsobilosti OZ.

Označení bez rozlišovací způsobilosti

Jeden z nejčastějších důvodů, pro které je přihláška ochranné známky odmítnuta, je nedostatek rozlišovací způsobilost označení. Nedostatek rozlišovací způsobilosti znamená, že označení pro výrobky a služby, pro které si jej přihlašovatel přihlásil, nemá takový charakter, že je spotřebitel bude vnímat jako značku či ochrannou známku.

Ještě jednou si tedy řekněme, co to vlastně ta rozlišovací způsobilost je. Podívejte se na začátek tohoto textu, kde se píše o tom, že ochranná známka slouží k odlišení jednoho výrobce od výrobce druhého. A to je právě základ k pochopení rozlišovací způsobilosti. Ochranná známka, aby splňovala svou základní funkci, by měla být originální a fantazijní, jednoduše řečeno taková, aby upoutala zákazníka a ten si jí zapamatoval. Někdy si však subjekty přihlašují k ochraně označení, která jsou obecná, popisná či jinak neoriginální. Nazýváme je označení bez rozlišovací způsobilosti, neboť spotřebitel se podle nich nebude orientovat.

Podívejte se na tyto příklady:

Označení druhová

Další označení, která nelze do rejstříku zapsat [10] jako ochrannou známku, jsou označení, která označují druh výrobku či služby.

Příkladem takových označení mohou být:

• hořká čokoláda pro čokoládové výrobky
• anglická slanina pro masné výrobky
• nábytek pro prodejnu s nábytkem
• autoservis pro opravy aut

Označení popisná

Ochrannou známkou nemohou být označení, která popisují výrobky a služby, pro které má být přihlášené označení chráněno (např. MAKOVÉ KOLÁČE popisují výrobek, tj., koláče, které budou s makovou náplní)

Příkladem takových označení mohou být:

Astrologická poradna s.r.o.

Banka v mobilu - Smart Banking

Světový expert na investice, pojištění a penze

Označení, které jsou v rozporu s veřejným pořádkem nebo dobrými mravy

Ochrannou známkou nemohou být označení, která podle obecného pojetí odporují dobrým mravům nebo veřejnému pořádku. Za označení odporující dobrým mravům a veřejnému pořádku jsou považovány například nemravné obrázky, pohoršlivá a nemravná označení apod.

Příkladem takových označení mohou být:

Černý čaj Obama

Politici lžou a kradou

Označení klamavá

Ochrannou známkou nemohou být označení, která mohou klamat veřejnost zejména o povaze, jakosti nebo zeměpisném původu výrobků. Při průzkumu přihlášky je posuzována zejména klamavost přihlašovaného označení ve vztahu k povaze výrobků a služeb, které přihlašovatel požaduje chránit.

Příkladem takového označení je níže vyobrazené označení Rozhodčí soud (pro soukromý subjekt)

Ochrannou známkou dále nemůže být (další důvody)

• Označení, které je shodné s již zapsanou ochrannou známkou, tzn., že takovou ochrannou známku má již zaregistrovaný jiný subjekt.
• Označení přihlašované pro vína či lihoviny, které obsahuje zeměpisný údaj, aniž by víno či lihovina měly takovýto zeměpisný původ;
• Označení, které obsahuje prvky požívající ochrany podle článku 6 ter Pařížské úmluvy, k jehož zápisu nebyl dán souhlas příslušnými orgány;
• Označení obsahující jiné znaky, emblémy a erby než uvedené v článku 6 ter Pařížské úmluvy, jestliže jejich užití je předmětem zvláštního veřejného zájmu, ledaže by příslušný orgán dal souhlas k jeho zápisu;
• Označení, které obsahuje znak vysoké symbolické hodnoty, zejména náboženské symboly;
• Označení, jehož užívání se příčí ustanovení jiného právního předpisu nebo je v rozporu se závazky vyplývajícími pro ČR z mezinárodních smluv;
• Označení, jestliže je zjevné, že přihláška ochranné známky nebyla podána v dobré víře;

Jak se podává přihláška ochranné známky?

Ochranné známky se nepatentují, jak se někdy chybně v médiích uvádí, ale zapisují do rejstříku, který vede Úřad průmyslového vlastnictví v Praze ( www.upv.cz). Ten, kdo si chce chránit označení jako ochrannou známku, musí o zápis takového označení do rejstříku požádat. Přihlášku ochranné známky k zápisu do rejstříku může podat jak fyzická, tak i právnická osoba.

Přihláška ochranné známky se podává osobně, poštou nebo elektronicky (pokud je opatřena zaručeným elektronickým podpisem nebo je podána prostřednictvím datové schránky) u Úřadu průmyslového vlastnictví.

Pokud je podána faxem nebo elektronicky bez ověřeného elektronického podpisu, musí Úřad obdržet její písemný originál nejpozději do 5 dnů.

Přihláška musí obsahovat:

• žádost o zápis ochranné známky do rejstříku;
• název a sídlo firmy nebo jméno a bydliště přihlašovatele;
• znění nebo plošné vyobrazení přihlašované ochranné známky;
• seznam výrobků nebo služeb, pro něž má být ochranná známka zapsána.

Výrobky nebo služby musí být seřazeny a zatříděny podle tříd mezinárodního třídění výrobků a služeb ( Mezinárodní třídění výrobků a služeb pro účely zápisu ochranných známek podle Niceské dohody ze dne 15. června 1957).

Pro účely třídění lze využít i elektronické databáze výrobků a služeb TM-Class (OHIM).

Přihlášku ochranné známky lze podat pouze pro konkrétní seznam výrobků a služeb. Z výše uvedeného, jakož i ze samotné povahy ochranné známky, je evidentní, že ochranná známka nemůže existovat sama o sobě, ale vždy jen ve spojení s konkrétními výrobky, které označuje nebo s konkrétními službami, které jsou pod touto známkou poskytovány. Seznam výrobků a služeb se v zásadě odvíjí od obchodní či podnikatelské činnost i přihlašovatele např. Škoda - pozemní vozidla, auta; Veselá kráva - mléčné výrobky, sýr; Baťa – obuv;T-mobile - služby telefonního operátora.

• podpis přihlašovatele nebo jeho zástupce.

Jakmile Úřad přihlášku obdrží, vyznačí na ni datum a čas podání. Od tohoto okamžiku má přihlašovatel právo přednosti před každým, kdo by si následně přihlásil shodné označení pro shodné výrobky či služby. [11]

Kdo si může přihlásit ochrannou známku?

Ochrannou známku si může přihlásit každá fyzická nebo právnická osoba způsobilá k právním úkonům.

Přihlášku ochranné známky může podat přihlašovatel sám nebo si může zvolit zástupce, zejména advokáta nebo patentového zástupce, který ho v řízení před Úřadem průmyslového vlastnictví bude zastupovat. Zástupce se musí při podání přihlášky prokázat plnou mocí podepsanou přihlašovatelem.

Jaké jsou správní poplatky za podání přihlášky ochranné známky?

Za přihlášku ochranné známky je nutno ve lhůtě jednoho měsíce od jejího podání zaplatit správní poplatek ve výši 5 000 Kč. Tento správní poplatek zahrnuje seznam výrobků a služeb v rozsahu tři tříd mezinárodního třídění výrobků a služeb. Obsahuje-li přihláška ochranné známky více než tři třídy, je třeba doplatit k této základní částce ještě poplatek ve výši 500 Kč za každou další třídu. Je-li například v přihlášce ochranné známky uveden seznam výrobků a služeb v šesti třídách, je celková výše poplatku 6 500 Kč. Výše správního poplatku je stanovena v Sazebníku správních poplatků, který tvoří přílohu zákona o správních poplatcích [12].

Řízení, v průběhu kterého se z přihlášeného označení stane ochranná známka.

Formální průzkum

Po podání přihlášky ochranné známky Úřad průmyslového vlastnictví nejprve provede formální průzkum, zda má přihláška zákonem předepsané náležitosti. Jedná se například o zkoumání, zda má přihláška ochranné známky správně uvedený seznam výrobků a služeb nebo zda přihláška obsahuje plnou moc, v případě, že je přihlašovatel zastoupen apod.

Pokud jsou v rámci průzkumu nalezeny vady, které by bránily v dalším řízení, vyzve Úřad přihlašovatele, aby je ve stanovené lhůtě odstranil. Jestliže přihlašovatel na výzvu Úřadu nereaguje a vady neodstraní, Úřad přihlášku ochranné známky odmítne.

Věcný průzkum

Pokud přihláška nemá takové vady nebo pokud byly přihlašovatelem odstraněny, provádí Úřad tzv. věcný průzkum přihlašovaného označení, kde zjišťuje, zda přihlašované označení není vyloučeno ze zápisu do rejstříku. Vyloučením ze zápisu se rozumí právě některý z důvodu, které jsme si uvedli v předchozí části (např. se jedná o druhové nebo popisné označení).

Jestliže jde o označení, které nemůže být zapsáno do rejstříku, vyrozumí o této skutečnosti přihlašovatele, který se může ve stanovené lhůtě vyjádřit a případně překážku zápisu odstranit. Není-li překážka zápisné způsobilosti odstraněna, Úřad přihlášku ochranné známky zamítne.

Jestliže je přihlašované označení způsobilé k zápisu do rejstříku, je přihláška ochranné známky zveřejněna ve Věstníku Úřadu, který vychází v elektronické podobě jednou týdně a je přístupny na internetových stránkách Úřadu průmyslového vlastnictví.

Ve lhůtě tří měsíců od data zveřejnění mohou osoby, do jejichž dříve získaných práv může zveřejněné označení zasáhnout, podat námitky proti zápisu ochranné známky do rejstříku. Okruh osob oprávněných k podání námitek je stanoven zákonem o ochranných známkách. V případě podání námitek musí Úřad rozhodnout, zda jsou námitky odůvodněné a zda přihlašované označení zasahuje do práv osoby, která je podala.

V tom případě Úřad rovněž přihlášku ochranné známky zamítne. Jestliže proti přihlášenému označení nejsou ve stanovené lhůtě podány námitky nebo jestliže byly tyto námitky zamítnuty jako neodůvodněné, Úřad přihlášené označení zapíše do rejstříku ochranných známek.

Poté co je zveřejněné označení zapsáno do rejstříku jako ochranná známka, Úřad zašle vlastníkovi ochranné známky osvědčení o zápisu ochranné známky do rejstříku.

Označení ochranné známky ®

Zápisem do rejstříku získává vlastník ochranné známky výlučné právo užívat ochrannou známku ve spojení s výrobky nebo službami, pro něž je chráněna. Přímo ze zákona o ochranných známkách např. vyplývá zákaz užívání označení shodného či podobného s ochrannou známkou osobou od vlastníka ochranné známky odlišnou a lze jej překonat pouze souhlasem vlastníka ochranné známky. Vlastník ochranné známky je oprávněn, nikoliv však povinen, používat spolu s ochrannou známkou značku ®.

Jaká je doba platnosti ochranné známky?

Ochranná známka platí 10 let od data podání přihlášky. Tuto dobu je možné na žádost vlastníka ochranné známky obnovit vždy na dalších deset let. Žádost o obnovu zápisu ochranné známky, jejíž formulář je u Úřadu k dispozici, se podává nejdříve v posledním roce její platnosti, avšak před datem jejího uplynutí. Za zvýšený poplatek je možné žádost o obnovu zápisu podat ještě do šesti měsíců po tomto datu. Není-li žádost o obnovu zápisu podána, ochranná známka zaniká.

V dalších kapitolách se seznámíme se situací, kdy proti přihlašovateli do řízení vstupuje další osoba, která se domnívá, že přihlášené označení zasahuje do jejích starších práv.

Námitky podané proti zápisu přihlášeného označení do rejstříku

Zveřejněním přihlášky ochranné známky ve Věstníku je ukončena ta fáze řízení o přihlášce, ve které Úřad přihlášku podrobil formálnímu a věcnému průzkumu ohledně absolutních důvodů zápisné způsobilosti a ve které mohl na základě průzkumu rozhodnout o přihlášce z moci úřední. [13]

Přihlašované označení, pro které je požadován zápis do rejstříku ochranných známek, musí být označením „volným“ tzn., že nesmí zasahovat do starších práv třetích osob. Úřad v průběhu věcného průzkumu nezjišťuje (s výjimkou již zapsaných shodných ochranných známek), zda přihlášené označení zasahuje do starších práv třetích osob. Námitky jsou proto základním nástrojem k ochraně práv zejména vlastníků starších podobných ochranných známek nebo jiných osob, které jsou uvedeny v zákoně o ochranných známkách, kterým je tímto umožněno ve lhůtě 3 měsíců od zveřejnění přihlášky ochranné známky ve Věstníku podat proti zápisu ochranné známky do rejstříku námitky.

Řízení o námitkách je upraveno v zákoně o ochranných známkách a ten taky jmenovitě uvádí osoby, které jsou oprávněny podat námitky proti zápisu ochranné známky do rejstříku. Ty pak mohou chránit svá práva, která by mohla být dotčena zápisem ochranné známky do rejstříku.

Osoby, které mohou podat námitky

Námitky mohou být podány pouze těmito osobami:

a) vlastníkem starší ochranné známky, pokud z důvodu shodnosti či podobnosti se starší ochrannou známkou a shodnosti nebo podobnosti výrobků či služeb, na něž se přihlašované označení a ochranná známka vztahují, existuje pravděpodobnost záměny na straně veřejnosti; za pravděpodobnost záměny se považuje i pravděpodobnost asociace se starší ochrannou známkou,

b) vlastníkem starší ochranné známky, která je shodná s přihlašovaným označením nebo mu je podobná, pokud má být takové označení zapsáno pro výrobky nebo služby, které sice nejsou podobné těm, pro které je starší ochranná známka zapsána, avšak jde o starší ochrannou známku, která má v České republice dobré jméno, a užívání přihlašovaného označení by nepoctivě těžilo z rozlišovací způsobilosti nebo dobrého jména starší ochranné známky nebo jim bylo na újmu,

c) vlastníkem starší všeobecně známé známky, pokud z důvodu shodnosti či podobnosti se starší všeobecně známou ochrannou známkou a shodnosti nebo podobnosti výrobků nebo služeb, na něž se přihlašované označení a všeobecně známá ochranná známka vztahují, existuje pravděpodobnost záměny na straně veřejnosti; za pravděpodobnost záměny se považuje i pravděpodobnost asociace se starší ochrannou známkou,

d) vlastníkem starší všeobecně známé známky, která je shodná s přihlašovaným označením nebo je mu podobná, pokud má být takové označení zapsáno pro výrobky nebo služby, které sice nejsou podobné těm, pro které je starší všeobecně známá známka chráněna, avšak jde o starší všeobecně známou známku, která má v České republice dobré jméno, za předpokladu, že užívání této ochranné známky ve vztahu k těmto výrobkům nebo službám by ukazovalo na vztah mezi těmito výrobky nebo službami a vlastníkem všeobecně známé ochranné známky,

e) vlastníkem starší ochranné známky Společenství, která je shodná s přihlašovaným označením nebo je mu podobná, pokud má být takové označení zapsáno pro výrobky nebo služby, které sice nejsou podobné těm, pro které je starší ochranná známka zapsána, avšak jde o starší ochrannou známku, která má na území Evropských společenství dobré jméno, a užívání přihlašovaného označení bez řádného důvodu by nepoctivě těžilo z rozlišovací způsobilosti nebo dobrého jména starší ochranné známky Společenství nebo jim bylo na újmu,

f) vlastníkem ochranné známky zapsané v jiné unijní zemi Pařížské úmluvy nebo ve státě, který je členem Světové obchodní organizace, pokud přihlášku podal zástupce, zprostředkovatel, obstaravatel nebo jiná osoba pověřená hájit hospodářské zájmy vlastníka ochranné známky podle článku 6septies Pařížské úmluvy (dále jen "obstaravatel") na své vlastní jméno a bez souhlasu vlastníka, ledaže by tento obstaravatel své jednání řádně odůvodnil,

g) uživatelem nezapsaného označení nebo jiného označení užívaného v obchodním styku pro shodné nebo podobné výrobky nebo služby, které je shodné s přihlašovaným označením nebo je mu podobné, pokud označení nemá místní dosah a právo k tomuto označení vzniklo před dnem podání přihlášky,

h) fyzickou osobou, jejíž právo na jméno a na ochranu projevů osobní povahy mohou být dotčena přihlašovaným označením, popřípadě osobou oprávněnou uplatňovat tato práva na ochranu osobnosti,

i) osobou, které náležejí práva k autorskému dílu, pokud autorské dílo může být užíváním přihlašovaného označení dotčeno,

j) vlastníkem staršího práva z jiného průmyslového vlastnictví, pokud práva z průmyslového vlastnictví mohou být užíváním přihlášeného označení dotčena,

k) tím, kdo je dotčen ve svých právech přihláškou, která nebyla podána v dobré víře.

Namítajícím uvedeným pod bodem a), b), e) a f) může podat rovněž přihlašovatel ochranných známek v těchto ustanoveních uvedených.

Námitky musí osoba shora uvedená podat písemně, musí je odůvodnit a doložit důkazy. K podání námitek lze použít formulář, který obsahuje všechny náležitosti a který je na stránkách Úřadu průmyslového vlastnictví.

Lhůta k podání námitek

Námitky je nutno podat ve lhůtě do tří měsíců od zveřejnění přihlášeného označení ve Věstníku. Lhůta k podání námitek je lhůtou zákonnou, kterou nelze na žádost prodloužit a její zmeškání rovněž nelze prominout. K doplnění námitek a k důkazům předloženým na jejich podporu po 3 měsíční lhůtě Úřad nepřihlíží. Jedná se o tzv. „koncentrační zásadu“.

Předpokladem koncentrační zásady je stanovení, že v zákonné lhůtě pro podání námitek se musí definitivně zformovat důvody k podání námitek, včetně důkazních prostředků s tím, že po uplynutí lhůty už nelze předestřít nová skutková tvrzení či nové právní důvody. Z tohoto důvodu nemohou být důkazní prostředky po uplynutí této lhůty doplňovány nebo měněny důvody podaných námitek. Relevantními podklady pro vydání rozhodnutí v obou stupních řízení jsou tudíž důkazní prostředky namítajícího, které předložil v zákonem stanovené lhůtě pro podání námitek.

Námitky podléhají správnímu poplatku ve výši 1 000 Kč [14], splatnému při jejich podání.

Spolu s námitkami je namítající povinen zaplatit správní poplatek. Není-li správní poplatek zaplacen, považují se námitky za nepodané.

V případě, že namítající správní poplatek za podání námitek neuhradí, jeho námitky se považují za nepodané. O této skutečnosti je informován sdělením Úřadu.

Rozhodnutí o námitkách

Úřad může vyzvat účastníky řízení, aby se pokusili o námitkách dohodnout. Nejde však o zákonnou povinnost, pouze o oprávnění Úřadu vyzvat účastníky, aby se pokusili dohodnout. Důsledkem dohody pak může být např. zpětvzetí námitek, zpětvzetí přihlášky ochranné známky, omezení seznamu výrobků a služeb, apod.

Nedojde-li k dohodě, má přihlašovatel možnost vyjádřit se ve stanovené lhůtě k námitkám.

Zamítnutí námitek

Smyslem námitkového řízení je ochrana starších práv osob uvedených v zákoně o ochranných známkách. S ohledem na tuto skutečnost Úřad zkoumá, zda přihlašovaná ochranná známka nezasahuje do zákonem chráněných starších práv třetích osob. Pokud Úřad zjistí, že tomu tak je, že zápisem ochranné známky nedojde k zásahu do starších práv, námitky zamítne.

Zamítnutí přihlášky

Pokud Úřad v průběhu řízení o námitkách zjistí, že přihlašovaná ochranná známka nesplňuje podmínky pro zápis do rejstříku, přihlášku zamítne. Vzhledem k tomu, že Úřad zkoumá splnění podmínek pro výrobky nebo služby, pro které je zápis přihlášky ochranné známky požadován do rejstříku, zamítnutí přihlášky ochranné známky je možné jen pro tyto kolizní výrobky nebo služby.

Připomínky proti zápisu ochranné známky do rejstříku

Dalším řízením, které lze vést proti zápisu přihlášeného označení do rejstříku, jsou připomínky. Připomínky dávají možnost každému vyjádřit se k zápisu zveřejněné přihlášky ochranné známky do rejstříku.

Písemné připomínky se mohou týkat zejména absolutních překážek zápisné způsobilosti. Institut připomínek by měl sloužit zejména k tomu účelu, aby Úřad do rejstříku ochranných známek nezapisoval takové ochranné známky, které jsou ze zápisu vyloučeny jako např. označení druhová, popisná apod.

Možnost podání připomínek je omezena do zápisu ochranné známky do rejstříku.

Osoby oprávněné k podání připomínek

Zákon o ochranných známkách dává možnost každému vyjádřit se k zápisu zveřejněné přihlášky ochranné známky do rejstříku. Po podání přihlášky ochranné známky může tudíž kdokoliv podat u Úřadu písemné připomínky s odůvodněním, z jakého důvodu by zveřejněná přihláška ochranné známky neměla být zapsána do rejstříku.

Připomínky musí být podány písemně a musí být odůvodněny. Připomínky mohou být podány kdykoliv do zápisu ochranné známky do rejstříku. Nejčastěji jsou však v praxi podávány po zveřejnění přihlášky ochranné známky ve Věstníku. Za podání připomínek se podle současné právní úpravy neplatí správní poplatek.

Řízení o připomínkách

Přihlašovatel musí být Úřadem o připomínkách a výsledku jejich posouzení vyrozuměn a má právo se k nim ve stanovené lhůtě vyjádřit. Osobu, která podala připomínky, Úřad o výsledku posouzení jejích připomínek vyrozumí.

Sdělení k připomínkám

Úřad obsah připomínek posoudí a v případě, že zjistí, že připomínky jsou neoprávněné a přihlašovaná ochranná známka je způsobilá zápisu do rejstříku, vyrozumí o této skutečnosti osobu, která podala připomínky. Neshledá-li tedy Úřad připomínky důvodné, nevydává o tomto zjištění rozhodnutí. Vyrozumění podatele připomínek o tom, že Úřad neshledal důvody k zamítnutí přihlášky ochranné známky, je pouhé sdělení Úřadu, a nelze je tudíž napadat opravným prostředkem.

U připomínek Úřad rovněž zkoumá, zda nebyly podány z námitkových důvodů, neboť to je zákonem výslovně vyloučeno. [15]

Zamítnutí přihlášky

V případě, že Úřad na základě připomínek zjistí, že přihlašované označení je vyloučeno ze zápisu zamítne přihlášku v celém rozsahu nebo pro rozsah výrobků a služeb, pro které přihláška nesplňuje podmínky zápisu.

Zrušení a neplatnost ochranné známky

Následující text se bude věnovat situacím, kdy je ochranná známka v rejstříku již zapsána, a ze zákonem stanovených důvodů je zpochybněn její zápis. K tomu slouží dvě dvoustranná řízení, a to zrušení ochranné známky a prohlášení ochranné známky za neplatnou. O zrušení nebo prohlášení ochranné známky za neplatnou a její odstranění z rejstříku rozhoduje Úřad průmyslového vlastnictví.

ZRUŠENÍ OCHRANNÉ ZNÁMKY

Zrušení ochranné známky je právním institutem, který slouží k odstranění nežádoucího stavu, který vznikl po zápise ochranné známky do rejstříku.

Důvody, které vedou ke zrušení ochranné známky, jsou:

• Neužívání ochranné známky
• Zdruhovění ochranné známky
• Klamavost ochranné známky

Neužívání, zdruhovění nebo klamání ochranné známky je sankcí pro jejího vlastníka, neboť má za následek zrušení ochranné známky, což je pro vlastníka nevratný stav. Účinky rozhodnutí o zrušení z důvodu neužívání nastávají ex nunc, tj. okamžikem, kdy rozhodnutí o zrušení nabylo právní moci.

Návrh na zrušení ochranné známky

Návrh na zrušení ochranné známky může podat kdokoliv a nemusí prokazovat právní zájem na zahájení řízení.

Návrh na zrušení se podává

• písemně
• musí být odůvodněn
• a doložen důkazy.

Návrh na zrušení podléhá zaplacení správního poplatku podle zákona o správních poplatcích. Návrh se považuje za podaný až po zaplacení správního poplatku [16].

Řízení o návrhu na zrušení ochranné známky

Řízení o zrušení ochranné známky je řízení výlučně návrhové, přičemž návrh na zahájení řízení podle ustanovení § 31 odst. 1 může podat kdokoliv a nemusí prokazovat zájem na zahájení tohoto řízení.

Úřad vyzve vlastníka napadené ochranné známky, aby se k návrhu na zrušení vyjádřil. Nevyjádří-li se vlastník ochranné známky ve stanovené lhůtě, Úřad rozhodne podle obsahu spisu.

Zrušení ochranné známky

V případě, že důvody a důkazy obsažené v návrhu na zrušení jsou shledány oprávněnými, vydá Úřad rozhodnutí o zrušení napadené ochranné známky. Jedinou výjimkou je řízení o zrušení ochranné známky, kdy důkazy o užívání ochranné známky předkládá vlastník ochranné známky (a nikoliv navrhovatel). Ochranná známka může zrušena také pouze ve vztahu k některým výrobkům či službám. Toto zrušení může vyplývat z návrhu, kterým je Úřad vázán, nebo např. vlastník ochranné známky prokáže její užívání jen pro část výrobků nebo služeb a nebo s ohledem na skutečnost, že ochranná známka ztratila rozlišovací způsobilost jen ke konkrétnímu výrobku či ke konkrétní službě. Jedná se o tzv. částečné zrušení ochranné známky podle ustanovení § 31 odst. 3 zákona o ochranných známkách.

Účinky rozhodnutí o zrušení nastávají ex nunc, tj. okamžikem, kdy rozhodnutí o zrušení nabylo právní moci.

Zamítnutí návrhu na zrušení

V případě, že důvody či důkazy obsažené v návrhu na zrušení nejsou shledány oprávněnými, vydá Úřad rozhodnutí o zamítnutí návrhu na zrušení ochranné známky.

Návrh na prohlášení ochranné známky za neplatnou

Prohlášení ochranné známky za neplatnou je právním institutem, který slouží k odstranění nežádoucího stavu, který vznikl zápisem ochranné známky do rejstříku.

Oprávněné osoby k podání návrhu na prohlášení ochranné známky za neplatnou:

Návrh na prohlášení ochranné známky za neplatnou z důvodů uvedených v § 4 nebo 6 zákona o ochranných známkách je oprávněn podat kdokoliv, aniž by prokazoval právní zájem, popřípadě je možné řízení zahájit i z moci úřední.

Návrh na prohlášení ochranné známky za neplatnou z důvodu uvedených v § 7 zákona o ochranných známkách jsou oprávněny podat pouze osoby v tomto ustanovení uvedené (totožné osoby, které mohou podat námitky).

Návrh na prohlášení ochrannou známky za neplatnou se podává

• písemně
• musí být odůvodněn
• a doložen důkazy.

Návrh na prohlášení ochrannou známky za neplatnou podléhá zaplacení správního poplatku podle zákona o správních poplatcích. Návrh se považuje za podaný až po zaplacení správního poplatku [17].

Důvody, které vedou k prohlášení ochranné známky za neplatnou

Zápis ochranné známky v rozporu se zákonem

Zápis ochranné známky v rozporu se staršími právy třetích osob . [18]

Řízení o návrhu na prohlášení ochranné známky za neplatnou

Zamítnutí návrhu na prohlášení ochranné známky za neplatnou

V případě, že důvody a důkazy obsažené v návrhu na prohlášení ochranné známky za neplatnou nejsou shledány oprávněnými, vydá Úřad rozhodnutí o zamítnutí návrhu na prohlášení ochranné známky za neplatnou.

Prohlášení ochranné známky za neplatnou

V případě, že důvody a důkazy obsažené v návrhu na prohlášení ochranné známky za neplatnou jsou shledány oprávněnými, vydá Úřad rozhodnutí o prohlášení napadené ochranné známky za neplatnou. Ochranná známka může být prohlášena za neplatnou také pouze ve vztahu k některým výrobkům či službám. Toto prohlášení ochranné známky za neplatnou může vyplývat buďto z návrhu, kterým je odborný pracovník vázán, nebo že existuje důvod neplatnosti jen k některým výrobkům a službám. Jedná se o tzv. částečné prohlášení ochranné známky za neplatnou ochranné známky.

Účinky rozhodnutí o prohlášení ochranné známky za neplatnou nastávají ex tunc, tj. na ochrannou známku, která byla prohlášena za neplatnou, se hledí, jako by nikdy nebyla zapsána.

Slovo závěrem

Hlavní funkcí ochranné známky je umožnit zákazníkům identifikovat produkt (ať se jedná o výrobek nebo službu) konkrétní společnosti tak, aby jej odlišili od shodných nebo podobných výrobků konkurence. Zákazníci, kteří jsou spokojeni s konkrétním produktem, si pravděpodobně v budoucnu stejný produkt pořídí znovu. Pečlivě zvolená a udržovaná ochranná známka představuje pro většinu firem cenné podnikatelské aktivum. Pro některé to může být nejcennější majetek, který vlastní. Odhady hodnoty některých nejslavnějších ochranných známek na světě, jako je Coca-Cola překračují 50 mld. dolarů. Z toho důvodu poskytuje ochranná známka s dobrou image jejímu vlastníkovi konkurenční výhodu.

ZASTAVENÍ

Shrnutí základních myšlenek:

• Ochranná známka je v současné době silný propagační nástroj, který pomáhá spotřebiteli při výběru výrobků či služeb.
• Ochrannou známkou může být jakékoliv označení schopné grafického znázornění,

- zejména slova, včetně osobních jmen,
- barvy, kresby,
- písmena, číslice,
- tvar výrobku nebo jeho obal,

pokud je toto označení způsobilé odlišit výrobky nebo služby jedné osoby od výrobků nebo služeb jiné osoby.

• Označení lze chránit jako ochrannou známku prostřednictvím zápisu do rejstříku ochranných známek, který vede Úřad průmyslového vlastnictví.
• Zápisem ochranné známky do rejstříku získává vlastník ochranné známky výlučné právo užívat ochrannou známku ve spojení s výrobky nebo službami, pro něž je chráněna.
• Vlastník ochranné známky je oprávněn, nikoliv však povinen, používat spolu s ochrannou známkou značku ®.

Pojmy k zapamatování:

Ochranná známka - může být jakékoliv označení schopné grafického znázornění, zejména slova, včetně osobních jmen, barvy, kresby, písmena, číslice, tvar výrobku nebo jeho obal, pokud je toto označení způsobilé odlišit výrobky nebo služby od výrobků nebo služeb jiné osoby.

Rejstřík - Do rejstříku ochranných známek se zapisují označení, které se stanou ochrannou známkou. Rejstřík vede Úřad průmyslového vlastnictví.

Věstník - Věstník Úřadu průmyslového vlastnictví je vydáván s týdenní periodicitou v elektronické podobě, která je přístupná na internetových stránkách Úřadu průmyslového vlastnictví.

Úřad průmyslového vlastnictví je ústředním orgánem státní správy České republiky na ochranu průmyslového vlastnictví, mj. o přihláškách ochranných známek vede správní řízení a ochranné známky zapisuje do rejstříku ochranných známek.

Námitky proti zápisu přihlášeného označení do rejstříku jsou základním procesním nástrojem k ochraně starších práv třetích osob, které jsou uvedeny v zákoně o ochranných známkách-, kterým je tímto umožněno ve lhůtě 3 měsíců od zveřejnění přihlášky ochranné známky ve Věstníku podat proti zápisu ochranné známky do rejstříku námitky.

Připomínky proti zápisu přihlášeného označení do rejstříku dávají možnost každému, se k zápisu přihlášky ochranné známky vyjádřit.

Zrušení ochranné známky je sankce za „nesprávné“ chování vlastníka v důsledku neužívání, zdruhovění nebo klamání ochranné známky po jejím zápise.

Prohlášení ochranné známky za neplatnou slouží k odstranění nežádoucího stavu, který vznikl zápisem ochranné známky do rejstříku (ochranná známka byla zapsána v rozporu se zákonem).

Doba platnosti ochranné známky - zápis ochranné známky platí 10 let od podání přihlášky. Vlastník ochranné známky může vždy požádat o obnovu zápisu o dalších 10 let.

Vlastník ochranné známky má výlučné právo užívat ochrannou známku ve spojení s výrobky nebo službami, pro něž je chráněna.

Základní literatura:

Horáček, R., Biskupová. E., de Korver, Z.: Práva na označení a jejich vymáhání (Zákon o ochranných známkách, Zákon o ochraně označení původu a zeměpisných označení, Zákon o vymáhání práv z průmyslového vlastnictví). Komentář. 3. doplněné vydání. – Praha: C. H. Beck, 2015.

Zuzana de Korver: Sporná řízení před Úřadem průmyslového vlastnictví – Praha: Metropolitní univerzita Praha, 2014

Zákon č. 441/2003 Sb., o ochranných známkách, v platném znění.

Horáček/Čada/Hajn: Práva k průmyslovému vlastnictví, 2. vydání. Praha: C. H. Beck, 2011.

Kontrolní otázky

Otestujte si znalosti z kurzu Ochranné známky

Zahájit test