Blog

Vymezení institutu ochranné známky Evropské unie

27.1.2017 | Mgr. Martina Zdvihalová

Vymezení institutu ochranné známky Evropské unie dle Směrnice Evropského parlamentu a Rady (EU) 2015/2436, kterou se sbližují právní předpisy členských států o ochranných známkách[1]

Rada Evropské unie ve svých závěrech ze dne 25. května 2010 týkajících se budoucí revize systému ochranných známek v Evropské unii požádala Evropskou komisi, aby předložila návrhy na revizi Nařízení (ES) č. 207/2009 a Směrnice 2008/95. Revize uvedené směrnice by přitom měla zahrnovat opatření, která by ji lépe sladila s Nařízením (ES) č. 207/2009, což by vedlo k omezení oblastí, ve kterých je systém ochranných známek v Evropě nekonzistentní, a současně by se zachovala vnitrostátní ochrana ochranných známek jako zajímavá možnost pro přihlašovatele. Rada Evropské unie dále v této souvislosti deklarovala, že by mělo být zajištěno, aby se systém ochranných známek Evropské unie a vnitrostátní systémy ochranných známek vzájemně doplňovaly.[2]

Ve svém sdělení ze dne 24. května 2011 nazvaném „Jednotný trh práv duševního vlastnictví“ Evropská komise dospěla k závěru, že v zájmu naplnění rostoucí poptávky zúčastněných stran po rychlejších, kvalitnějších a jednodušších systémech zápisu ochranných známek, které by byly rovněž konzistentní, uživatelsky přívětivější, veřejně dostupné, současně založené na nejnovějších technologiích, je třeba systém ochranných známek v Evropské unii jako celku modernizovat a přizpůsobit jej internetovému věku.[3]

Ve Štrasburku dne 16. prosince 2015 byla podepsána Směrnice Evropského parlamentu a Rady (EU) 2015/2436, kterou se sbližují právní předpisy členských států o ochranných známkách[4] (dále jen „Směrnice 2015/2436“). Citovaná Směrnice 2015/2436 s účinkem ode dne 15. ledna 2019 zrušuje výše analyzovanou Směrnici 2008/95. Vzniká tedy tzv. přechodné, implementační období, kdy všechny členské státy Evropské unie mají povinnost Směrnici 2015/2436 implementovat do svých právních řádů.

Směrnice 2015/2436 v článku 3, vymezujícím označení, která mohou tvořit ochrannou známku, expressis verbis stanoví: „Ochrannou známkou může být jakékoli označení, zejména slova, včetně osobních jmen, nebo kresby, písmena, číslice, barvy, tvar výrobku nebo obal výrobku, nebo zvuky, pokud je toto označení způsobilé:

a)      odlišit výrobky nebo služby jednoho podniku od výrobků či služeb jiných podniků

a

b)      být vyjádřeno v rejstříku způsobem, který příslušným orgánům a veřejnosti umožňuje jasně a přesně určit předmět ochrany poskytnuté vlastníkovi ochranné známky.“

K citovanému článku autorka považuje za nutné uvést, že uvedené podmínky musí být splněny kumulativně.

Desiderata Směrnice 2015/2436 v bodě 13 k citovanému článku stanoví, že je žádoucí vyhotovit přehled příkladů označení, která mohou tvořit ochrannou známku, jsou-li způsobilá odlišit výrobky nebo služby jednoho podniku od výrobků nebo služeb jiných podniků. Ke splnění cílů systému zápisu ochranných známek, kterými je zaručit právní jistotu a řádnou správu, je rovněž nezbytné vyžadovat, aby označení bylo možno vyjádřit způsobem, který je jasný, přesný, samostatný, snadno přístupný, srozumitelný, trvalý a objektivní. Mělo by být proto povoleno, aby označení bylo vyjádřeno jakoukoli vhodnou formou využívající obecně dostupných technologií, která nemusí být nutně grafická, jestliže toto vyjádření nabízí v tomto směru dostatečné záruky.

Směrnice 2015/2436 podstatně mění požadavky na obecnou definici ochranné známky – výslovně již nevyžaduje požadavek grafického znázornění přihlašovaného označení. U označení, která nebyla zobrazitelná v grafické podobě, zejména u zvukových označení, přihlašovatelé byli nuceni k právní ochraně přihlašovat jejich převod do grafické podoby, u zvukových označení tedy přepis znělky do notového písma. V široké laické i odborné veřejnosti však panovaly rozpory, co je poté předmětem právní ochrany, zda daný záznam, či jeho zvukové provedení. Autorka se ztotožňuje s názorem, že notový záznam. Se změnou v podobě odstranění požadavku grafického znázornění přihlašovaného označení, která bezpochyby přinese průlom v přihlašování tzv. netradičních ochranných známek, se uvedené rozpory stávají irelevantní. Avšak i v Evropě před uvedenou reformou docházelo k zápisu netradičních ochranných známek, a to zejména na základě soudní judikatury, která tak liberalizovala legislativně striktní evropský náhled na zápisnou způsobilost netradičních označení.

Zrušení požadavku grafického znázornění přihlašovaného označení je plně v souladu s článkem 6 Pařížské úmluvy na ochranu průmyslového vlastnictví[5] (dále jen „PUÚ“), který deklaruje, že podmínky přihlášky a zápisu továrních a obchodních známek stanoví v každé unijní zemi její národní zákonodárství. Uvedený článek předpokládá, že definici ochranné známky v členském státě PUÚ vymezuje právní úprava lex specialis.

 Zrušení požadavku grafického znázornění přihlašovaného označení je rovněž plně v souladu s článkem 15 odst. 1 Dohody o obchodních aspektech práv k duševnímu vlastnictví[6] (dále jen „TRIPS“), dle kterého jsou předmětem ochrany jakákoliv označení nebo jakákoliv kombinace označení způsobilá odlišit výrobky či služby jednoho podniku od výrobků nebo služeb jiných podniků. Uvedený článek dále stanoví, že taková označení, zvláště pak slova, včetně osobních jmen, písmen, číslovek, obrazových prvků a kombinací barev, jakož i jakákoli kombinace těchto označení, budou způsobilé být zapsány jako ochranná známka. Současně uvedený článek deklaruje, že členové jako podmínku pro zápis mohou požadovat, aby označení byla rozeznatelná zrakem. Z uvedeného explicitně vyplývá, že TRIPS dává členským zemím možnost, nikoliv však povinnost, zavést do národních právních řádů požadavek grafického znázornění přihlašovaného označení.

Směrnice 2015/2436 nově jako označení způsobilé zápisu formou institutu ochranné známky výslovně uvádí barvu. Uvedené je však součástí právního řádu České republiky již od 1. dubna 2004, od účinnosti ZOZ. Současně Směrnice 2015/2436 nově jako označení, jež může tvořit ochrannou známkou, výslovně uvádí zvuk. Uvedená změna formálně připouští zápis zvukových ochranných známek. Tato změna, jak autorka avizovala výše, je překonána rozhodovací praxí, neboť v Evropské unii, a současně i ve Spojených státech amerických, již byly připuštěny zápisy zvuků jako označení, která mohou subsumovat ochrannou známku.

Směrnice 2015/2436 dále nově jako podmínku zápisu přihlašovaného označení stanoví, že označení musí být vyjádřeno v rejstříku způsobem, který příslušným orgánům a veřejnosti umožňuje jasně a přesně určit předmět ochrany poskytnuté vlastníkovi ochranné známky. Uvedená podmínka nahrazuje původní požadavek grafického znázornění označení a současně dává přihlašovateli volnost ve způsobu, jakým předloží přihlašované označení průzkumové autoritě, ovšem výlučně za předpokladu, že takový způsob umožní příslušnému úřadu a relevantní veřejnosti jasně a přesně určit předmět ochrany přihlašovaného označení. Je však nutné mít na paměti, že uvedená změna bude pro průzkumové úřady zejména technicky náročná, neboť budou muset přizpůsobit rejstříky a věstníky ochranných známek právě novým způsobům, jakými přihlašovatelé budou předkládat přihlašovaná označení, pokud však dodrží obligatorní podmínku jasného a přesného určení předmětu ochrany takového označení. V praxi, dle názoru autorky, průzkumové autority přistoupí k revizi metodických pokynů, kam zapracují možné způsoby jasného a přesného vyjádření přihlašovaného označení, které pro ně budou zejména technicky a administrativně přijatelné.

I ve Směrnici 2015/2436 evropští zákonodárci ponechali rozhodovací praxí již překonaný „technický“ nedostatek v podobě užití pojmu „podnik“ v definici ochranné známky, který by bylo vhodné nahradit pojmem „osoba“, jak již autorka deklarovala výše.

K analyzované oblasti lze závěrem shrnout, že členské státy Evropské unie, včetně České republiky, v souladu se shora interpretovanou Směrnicí 2015/2436 jsou povinny ve lhůtě do 14. ledna 2019 implementovat do právního řádu níže uvedené změny v definici ochranné známky:

1.      odstranit požadavek grafického znázornění jako podmínku zápisu přihlašovaného označení do rejstříku ochranných známek;

2.      zapracovat novou podmínku pro zápis přihlašovaného označení – přihlašované označení musí být vyjádřeno v rejstříku způsobem, který příslušným orgánům a veřejnosti umožňuje jasně a přesně určit předmět ochrany poskytnuté vlastníkovi ochranné známky.

V rámci posílení právní jistoty přihlašovatelů by bylo současně dle autorky vhodné demonstrativní vymezení označení, jež mohou tvořit ochrannou známku, rozšířit o zvuky.



[1] Předkládaná stať je součástí monografie, jež vzešla jako výstup z interního grantu Metropolitní univerzity Praha, o.p.s., číslo C011-35, ve znění „Rozlišovací způsobilost u jiných než slovních ochranných známek v tuzemsku i v zahraničí, včetně kolektivních a certifikačních ochranných známek“.

[2] Desiderata Směrnice Evropského parlamentu a Rady (EU) 2015/2436 ze dne 16. prosince 2015, kterou se sbližují právní předpisy členských států o ochranných známkách, bod 5.

[3] Ibid, bod 6.

[4] Směrnice Evropského parlamentu a Rady (EU) 2015/2436 ze dne 16. prosince 2015, kterou se sbližují právní předpisy členských států o ochranných známkách.

[5] Pařížská úmluva na ochranu průmyslového vlastnictví (Pařížská unijní úmluva) ze dne 20. března 1883, revidovaná v Bruselu dne 14. prosince 1900, ve Washingtonu dne 2. června 1911, v Haagu dne 6. listopadu 1925, v Londýně dne 2. června 1934, v Lisabonu dne 31. října 1958 a ve Stockholmu dne 14. července 1967 a změněná dne 2. října 1979 (vyhl. č. 64/1967 Sb., ve znění vyhl. č. 81/1985 Sb.).

[6] Dohoda o obchodních aspektech práv k duševnímu vlastnictví [sdělení Ministerstva zahraničních věcí o sjednání Dohody o zřízení Světové obchodní organizace (WTO) č. 191/1995 Sb.].

 

Komentáře

Článek nemá žádné komentáře. Napište první komentář právě vy!

Napište svůj komentář

*nebude zveřejněn
Email není validní.
 
Odeslat

Kontakty

E-mail: pv@mup.cz

Napište nám

Nesprávný formát emailové adresy.
Zpráva odeslána. Chyba při odesílání.

Sledujte nás na Facebooku